cyklus 5 setkání pro ženy:

ženské archetypy v L.I.P.  

9. března – 9. listopadu

Každá z nás, bez ohledu na náš věk, máme v sobě obsažené všechny základní ženské archetypy:

Pannu, Milenku, Matku, Královnu a Vědmu.

Souvisejí na jednu stranu s životními obdobími, kterými  během své životní cesty procházíme, tak jak rosteme a vyvíjíme se. Obdobími, která v sobě každé zahrnují určité ženské „zasvěcení“, protože přinášejí vždy něco nového, nějaký zásadní předěl a nové životní zkušenosti. 

A zároveň jsou to „postavy“ (kvality, archetypy), které máme v sobě obsažené vždy, po celou dobu našeho života, i když biograficky jsme třeba danou životní fází ještě neprošly. Jsou totiž spojené s naším ženským menstruačním cyklem, a tak každá žena, která již menstruuje, má v sobě obsažené všechny tyto kvality.

A tento vnitřní „tým archetypů“ vypadá u každé z nás trošku jinak, úplně jedinečně.

Na základě našeho osobitého životního příběhu má každá z těchto našich vnitřních žen své jedinečné kvality, jedinečné zkušenosti.

U každé z nás došlo k onomu „zasvěcení“ – zásadnímu životnímu zlomu nebo velké výzvě, krizi – v jiném období, u jiného vnitřního archetypu.

A na to se společně budeme dívat: Budeme rozplétat staré příběhy a dívat se, která z tvých vnitřních žen potřebuje být od tebe nejvíc uznaná, uviděná. Neboť tehdy dělala vše nejlépe, jak uměla.

A už jenom toto vnitřní docenění a obejmutí této části je hluboce léčivé a zcelistvující.

Naší podstatou jako žen je totiž LÁSKA. A každá jsme do lásky byla životem samotným zasvěcena jiným způsobem, v jiném období, u jiného archetypu – některý z nás skrze mateřskou lásku, některá skrze mileneckou lásku, některá dokonce paradoxně skrze zneužití nebo jiné hluboké zranění a jeho správné uchopení. 

S touto linií a tímto pohledem se budeme spojovat: že vše v životě ženy je postupné stálé otevírání se do lásky. Ať už jakýmkoli způsobem.

Chceš se podívat, jaký je ten tvůj? Ta tvoje jedinečná forma ženské lásky? Chceš ji bytostně obejmout a tím i sebe sama jako ženu? 

Nechat staré příběhy a stará zranění za sebou? A přesto součástí sebe, jako pevnou základnu sebe sama a své sebe-hodnoty, o kterou se můžeš opřít?

Naše vlastní já si od nás nepřeje, abychom se mu snažili pomáhat tím, že mu budeme stále věrné a nedovolíme si jít dál a být šťastné.

Stejně tak si to nepřejí ani naše ženské předkyně, které měly třeba jako ženy těžký osud a ženství pro ně znamenalo plno bolesti: Jejich duše a jejich odkaz si nepřejí, abychom dál trpěly s nimi a dívaly se na svět jejich očima. jejich duši naopak vysvobodí, když „uvidí“, jak jejich zkušenost necháváme s láskou a úctou k jejich osudu u nich. S porozuměním, že ony tehdy neměly na vybranou.

Náš příběh je jiný. Pojďme se otočit PO proudu života – ke slunci a všechny stíny zůstanou za námi. 

Budeme pracovat se základní strukturou konstelačního formátu LIP, kde si za jednotlivá období/archetypy vybereš zástupkyně z ostatních účastnic ve skupině.

A necháme každou promlouvat a ukázat ti, co ti nyní v tvém životě chce vyjevit, jaké má pro tebe poselství.

Uvidět jednotlivé aspekty svého Já, naslouchat jim a být s nimi v míru, je klíčem k našemu sebepřijetí, k sebe-lásce.

Více o Procesu životní integrace LIP, z něhož vycházím, se slovy jeho tvůrce dočtete níže.